|
|
Administrativní centrum Hodonín - stavebně technologický projekt
Gaďurek, Robin ; Nečasová, Barbora (oponent) ; Vlčková, Jitka Laura (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je realizace třípodlažní zděné administrativní budovy s provozem ve městě Hodoníně. Textová část obsahuje technickou zprávu ke stavebně technologickému projektu, technickou zprávu dopravních vztahů, studii realizace hlavních technologických etap objektu SO 01, projekt zařízení staveniště, návrh hlavních stavebních strojů a mechanismů, technologický předpis, kontrolní a zkušební plán a Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro zhotovení stropní konstrukce 1NP. Přílohová část obsahuje výkresy zařízení a situaci staveniště, rozpočet a výkaz výměr hlavního stavebního objektu, výpočet doby odbednění ŽB konstrukcí, časový harmonogram a technologický normál hlavního stavebního objektu a časový a finanční plán stavby-objektový.
|
|
|
Studie bezpečnosti práce ve vybraném podnikatelském subjektu
Ftáčnik, Peter ; Dittrichová, Milada (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Základné fungovanie podniku je založené na jednotlivých výrobných článkoch. Ak chceme, aby celý podnik fungoval dobre, treba sa zaujímať o bezpečnosť práce vo výrobe. Cieľom bakalárskej práce bude analýza konkrétneho a aktuálneho plánu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, v podniku DEL a.s., aj s ohľadom na ekológiu. Nasleduje spracovanie analýzy a jej vyhodnotenie. Konečná fáza predstavuje vypracovanie návrhov na zlepšenie bezpečnosti práce.
|
|
| |
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve stavebnictví
Winkler, Ondřej ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat statistiky pracovních úrazů, najít nedostatky a navrhnout možná řešení těchto nedostatků pro Českou republiku. Analýza a porovnání statistik je zaměřena na Českou republiku a okolních státy, kterými jsou Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko v letech 2015-2020. Dále se diplomová práce zaměřuje na činnost inspekce práce. Zde je také provedena analýza a porovnání činnosti v České, Slovenské, Polské a Rakouské republice v letech 2015-2020.
|
|
| |
|
|
Návrh řízení bezpečnosti práce ve vybraném úseku podniku
Kubisová, Iveta ; Kuba, Karel (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bezpečnosti práce a ochrany zdraví ve výrobním úseku daného podniku. Práce poskytuje teoretická východiska, zaměřuje se na vyhodnocení rizik bezpečnosti při vstupu nových pracovníků či návštěvníků na pracoviště a zhodnocuje současnou situaci v dané výrobní firmě. Na základě provedené analýzy bude navrženo řešení pro zlepšení nynějšího stavu bezpečnosti.
|
|
|
Znalosti sester a použití prostředků osobní ochrany při bariérovém přístupu k infekčním pacientům
Bubíková, Kateřina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Trojánek, Milan (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce na téma "Znalosti sester a použití prostředků osobní ochrany při bariérovém přístupu k infekčním pacientům" se zabývá prevencí šíření infekcí v nemocničním prostředí, zdůrazňuje důležitost používání osobních ochranných prostředků a v neposlední řadě se věnuje i znalostem a návykům sester vykonávajících ošetřovatelskou péči u infekčních pacientů v nemocnici. Cíl práce: Záměrem práce bylo zjistit a zhodnotit úroveň znalostí sester v oblasti prevence a používání osobních ochranných pracovních prostředků při práci s infekčními pacienty. V rámci této bakalářské práce byl stanoven další cíl, a to shromáždit informace o tom, zda respondenti s vysokoškolským vzděláním prokazují podrobnější znalosti v oblasti infekční kontroly než respondenti se středoškolským vzděláním. Soubor respondentů byl porovnáván také podle věku a délky praxe, kde se zjišťovalo, jestli může být korelace mezi těmito kategoriemi a hloubkou znalostí. Soubor a metody: Vlastní šetření proběhlo formou dotazníku, jehož srozumitelnost byla v předstihu ověřena pilotáží. Sběr dat se konal ve dvou fakultních nemocnicích v Praze, ve FN Motol a FN Bulovka. Výzkumný soubor tvořilo 163 respondentů, 115 respondentů z FN Motol a 48 z FN Bulovka. Výsledky: Jednotlivé odpovědi na každou otázku jsou popsány příslušným obrázkem nebo...
|
|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19
KYMLA, Tomáš
Tématem bakalářské práce byla Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid19. Byly stanoveny tři výzkumné cíle. Zaprvé, zmapovat jak původní, tak současnou pracovní zkušenost zdravotnických záchranářů s výjezdy v době pandemie Covid-19. Zadruhé, vyhodnotit materiální připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19 a zatřetí, prozkoumat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření povedlo odpovědět. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na Zdravotnickou záchrannou službu a její fungování. Dále se věnuje infekčním onemocněním a procesu šíření nákazy, a následně pak vysoce nebezpečným nákazám, které jsou onemocnění Covid-19 podobné. Práce dále seznamuje s historií, diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Práce nezapomíná ani na pandemický plán České republiky a na připravenost Zdravotnické záchranné služby na Covid-19. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 27 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost rozděleny do 8 kategorií a zpracovány do tabulek. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotničtí záchranáři se s výjezdy k pacientům s onemocněním Covid-19 setkávali často hlavně v době, kdy Zdravotnická záchranná služba neměla dostatečné množství osobních ochranných prostředků, (což vedlo k používání neobvyklých ochranných pomůcek). Byl také zmapován postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19 a prokázalo se, že postupují u Covid-19 pozitivních pacientů až na výjimky stejně, jako při ošetření ostatních pacientů. U pacientů s onemocněním Covid-19 zdravotničtí záchranáři kladou důraz na zvýšenou osobní ochranu a využívají osobních ochranných pomůcek, kde vychází také z hodnot saturace a teploty. Dále práce ukázala, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je dnes velmi dobře připravena na možnou další vlnu Covid-19. Cíle práce byly splněny a bylo odpovězeno rovněž na výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.